Historie
Programovací jazyk Prolog má kořeny v práci ze 70 letech 20. století autorů Roberta A. Kowalského z Edinburgské Univerzity (poté na Imperial College v Londýně a Alaina Colmerauera z University of Aix-Marseille (Francie). Kowalského výzkum v oboru automatické dedukce vedl v roce 1972 ke spolupráci s Colmerauerem na použití formální logiky jako programovacího jazyka. Kowalského výzkum poskytl teoretický základ, zatímco Colmerauerova část dala vzniknout programovacímu jazyku Prolog. Colmerauer a Phillipe Roussel sestavili první interpret Prologu, a David Warren na Edinburghské Univerzitě vyvinul první kompilátor (pro DEC-10). Většina komerčních řešení v Prologu stále používá Edinburghskou syntaxi.
Od té doby stoupá popularita Prologu napříč Evropou, Spojenými státy a Japonskem. V Evropě je Prolog široce využíván. Ve Spojených státech se Prolog rozšiřuje, a dodavatelé technologií založených na Prologu hlásí že jsou na vrcholu. V Japonsku byl Prolog základní technologií pro laboratoř ICOT, simulující počítačový systém páté generace, která byla založena v roce 1982. Zájem Japonců o Prolog se zvyšoval díky vývoji v ostatních zemích, ale i tak je ICOT považován jako jedna z hlavních zásluh.